Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dalton přímo v naší třídě

6. 2. 2009

V předchozím příspěvku jste si mohli přečíst výtah z článku, který na svém webu uveřejnila ZŠ Husova, Brno. Tato škola patří mezi naše pilotní daltonské školy a tedy s touto výukou bohaté zkušenosti.

 

Vraťme se k systému práce v naší třídě.

 

Jak jste si přečetli minule, Dalton dává žákovi možnost zodpovědně se rozhodovat.

 

A tato možnost se otevírá také před učitelem samotným.

 

Zachová-li učitel základní principy této výuky, má víceméně volnou ruku v tom, jakým způsobem vede žáky, co po nich bude vyžadovat, na jakých pravidlech se společně dohodnou..., jaký způsob "administrativy" si zvolí, kde budou zaznamenávat získané body, jakým způsobem budou provádět sebehodnocení....

 

Zde, víc než jinde může platit výrok "..,jaké si to uděláš, takové to máš..."

 

Proto vlastně nenajdeme snad ani 2 daltonské  školy, který by pracovaly naprosto stejným způsobem a kopírovaly jedna druhou.

 

Vybírají-li si děti v naší třídě z nabídky předmět, jehož úkoly budou plnit, zapichují si na Daltonskou tabuli 1 kolíček jeho konkrétní barvy a  po splnění úkolu toto završí přidáním bezbarvého kolíčku.

 

Asi se ptáte k čemu tolik "zbytečných" úkonů a činností.

 

Nejen, že si žák zvykne na určitý systém práce, ale učitel zároveň získává přehled o tom,  v jaké fázi samostatné práce se žáci právě nacházejí, jakému předmětu dávají žáci přednost, jaké téma volitelných úkolů je jim blízké...

 

Daltonský blok míváme většinou 1x týdně a tvoří ho 2-4 vyučovací hodiny, což se různí podle náplně práce.

 

Vždy ho začínáme na koberci v kruhu.

 

V úvodu probíráme různé věci, které děti zajímají, vysvětlíme si podstatu všech úkolů, upřesníme si způsob hodnocení, dohodneme se na  výstupu  a mimo jiné také na čase, kdy se opět v kruhu sejdeme k sebehodnocení a diskuzi o dnešním dni.Může se stát, že  při konečné diskuzi si pak  navrhneme téma, které bychom chtěli podrobněji rozpracovat, protože nás zaujalo.

 

Pak děti pracují samy. Mohou si zvolit pro ně vhodné místo ve třídě, chodbě, i to, zda budou pracovat samy a nebo ve skupince. Samozřejmě mají také volnou ruku ve volbě pořadí úkolů.

 

Postava učitele jakoby ustoupila do pozadí , kde přijímá pozici poradce či trenéra. Děti jsou zvyklé za mnou chodit s problémem až tehdy, kdy vyčerpaly tu úplně poslední možnost, jak úlohu vyřešit samostatně a nebo s pomocí spolužáků. Teprve pak ode mne dostanou pouhý návod k řešení, nikdy ne správnou odpověď.

 

Zde možná mnozí kolegové namítnou, že ne všechny děti mají dovednosti a schopnosti na tak vysoké úrovni, aby vše zvládly 100%.

Mají určitě pravdu, ale žák má možnost s učitelem udělat dohodu o způsobu a míře vypracování daného úkolu.

Musí ovšem o tuto dohodu požádat žák sám.

Já jako učitel mu přece už v úvodu nebudu "podsouvat" myšlenku, že úkol nezvládne v celé jeho šíři.

Myslím si, že by učitel měl "své" děti znát natolik, aby nepřeceňoval jejich schopnosti a zároveň je také nepodceňoval.

 

Každý žák si vede vlastní portfolio, které by mělo obsahovat nejen splněné úkoly daltonských bloků, ale také jeho vlastní materiály, podklady k referátům, zajímavosti, literární texty....

 

Když vezmete toto portfolio do ruky a necháte se vést vyprávěním jeho majitele, měl by se před Vašima očima rozběhnout žákův nejen školní život.

 

Prezentaci svého portfolia provedou žáci nejen učiteli, ale také svým rodičům na předem dohodnuté schůzce. Vědí, že jeho obsah má také důležité postavení v celkovém žákově hodnocení.

 

Autor: Andrea Š.,tř.uč.

 

 

Náhledy fotografií ze složky Daltonský blok 5.2.09

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář